message
11. května 2009 v 15:08
Blaze tomu, kdo s nadějí vzhlíží k Hospodinu, svému Bohu, jenž navěky zachovává věrnost. (srv. Ž 146, 5-6)
V životě se mi momentálně nic nedaří! Zdá se mi všechno na nic. Ukradli mi auto! Hlavou letí mnoho velmi nevybíravých myšlenek. Naplňuje mne hněv. A pak se ozve: Je Bůh dobrý? Je opravdu Bohem věrným? Snad denně zakoušíme moc zla. Je častým omylem domnívat se, že Bůh, modlitba a zbožnost jsou zárukou poklidného života. Víra je ale velmi praktická cesta, v níž může člověk intenzivně zakusit, že Bůh člověka i v obtížných situacích neopustí. Jeho věrnost se projeví právě v okamžiku naší slabosti. Proto s nadějí vzhlížím k věrnému Bohu.
Toužím právě dnes zakusit tvoji věrnost. Opírám se o Tebe, Bože, má naděje!
11. května 2009 v 15:03
Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo, obyvatelům temné země vzchází světlo. (Iz 9,1)
V životě musíš projít mnoha tunely. Světla mnohdy pohasnou. Dny potemní. Život bolí. Voláš, ale nikdo neodpovídá. Modlíš se, ale připadne ti, že tě nikdo neslyší. Ten tunel může být dlouhý. Na konci každého tunelu je ale světlo, krásné jako slunce samo. Posledním tunelem před tebou je smrt. Na jeho konci ti ale vychází vstříc věčné světlo.
11. května 2009 v 14:54
14. října 2008 v 19:09
Proč Bůh nemá titul CSc.
1.. Má jenom jednu známou publikaci.
2.. Ta je v hebrejštině.
3.. Nejsou v ní odkazy na další prameny.
4.. Nebyla publikována ve známém vědeckém časopise.
5.. Mnozí pochybují o tom, že ji napsal osobně.
6.. Je nutno přiznat, že je známá po celém světě - ale co dělal potom?
7.. Jeho schopnost týmové práce je velmi omezená.
8.. Ostatním vědcům se nepodařilo zopakovat jeho experimenty.
9.. Nepožádal etickou komisi o souhlas s experimentováním na lidech.
10.. Když se mu jeden pokus nevydařil, pokusil se zahladit stopy utopením pokusných objektu.
11.. Jedince, kteří se nechovali podle očekávání, vyřadil z pokusného souboru.
12.. Nechodil do přednášek - jenom vzkázal studentům, co si mají prostudovat.
13.. Nechal za sebe učit svého syna.
14.. První dva studenty vyhodil, protože se naučili něco navíc.
15.. I když má jen 10 požadavků, většina studentů v praktickém testu propadne.
16.. Konzultace poskytuje jen velmi zřídka, a to ještě na vrcholku hory.
8. října 2008 v 14:58
"Pověděl jim toto podobenství: "Jednomu bohatému člověku se na poli hojně urodilo. Uvažoval tedy sám pro sebe: Co udělám? Vždyť už nemám, kam svou úrodu uložit! Tohle udělám, řekl si, strhnu své stodoly, vystavím větší a tam složím všechno své obilí i své zásoby. Pak si mohu říci: Máš velké zásoby na mnoho let. Klidně si žij, jez, pij, vesele hoduj! Bůh však mu řekl: Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši a čí bude to, co jsi nashromáždil? Tak to dopadá s tím, kdo si hromadí poklady, ale není bohatý před Bohem." (Lk 12,13-21)
Straší evangelium člověka smrtí? V žádném případě. Je ale realistické. Vždyť to, co Ježíš říká, zažíváme kolem sebe dnes a denně. Cílem evangelia ale není zvěstování smrti, nýbrž zvěstování naděje na život, který je silnější než smrt. A tento život nám Ježíš získal a dává nám ho. To je největší bohatství, které může člověk získat. Investice tímto směrem je investicí do těch pravých akcií! To ostatní tu skutečně zanecháme.
22. září 2008 v 20:00 | EDIE
27. srpna 2008 v 12:37
"Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem." (Jan 8,7)
Škoda, že už dnes není zvykem kameny na hříšníky házet. Tolik lidí, které znám, by si to jistě zasloužilo. V politice, ve škole, v sousedství. Co kdybych ale i já dostala ránu? A ne jednu? I dnes po sobě házíme kameny. Kameny odsouzení, nadávek, urážlivého mlčení, kameny, které zraňují naše srdce. Ježíš přináší jiné řešení sporů. Odpuštění!
6. srpna 2008 v 13:45
"Když se modlil, nabyla jeho tvář nového vzhledu a jeho roucho bělostně zářilo." (Lk 9,29)
Podle tváře si děláme první úsudek o člověku. Z výrazu obličeje, pohledu očí ... můžeme skutečně vyčíst ledacos z toho, co se děje uvnitř druhého. Na tvář si občas nasazujeme masku. Snažíme se zakrýt svůj smutek, strach, můžeme se tvářit sebejistě, upřímně, nebo naopak neproniknutelně... Setkání s Bohem v modlitbě nás může proměnit uvnitř tak silně, že se to projeví i na naší tváři. Podobně jako na Ježíšově tváři, i na nás může být vidět, že jsme se setkali s Bohem. I naše tvář může zářit - pokojem, radostí, láskou. Třeba pak skrze naší prozářenou tvář pošle Bůh své světlo do temnot v životech druhých lidí.
17. června 2008 v 18:13
"Pravím ti, vstaň!" (Lk 7, 14)
Známe to. Nepříjemný zvuk budíku ohlašující nové ráno a s tím spojená vidina dalšího nudného nebo naopak náročného dne. Každopádně z vyhřáté postýlky se nechce, a dokud nebudu mít ranní sprchu za sebou a voňavou kávu před sebou, odmítám být fungujícím člověkem. V našem duchovním životě tomu někdy nebývá jinak. Místo toho, abychom se denně nasazovali pro dobro své vlastní i svého okolí, rezignovaně čekáme, až se naše sny o bezstarostném životě konečně stanou skutečností. Na pomoc nám však přicházejí, již ne studená sprcha a teplá káva, ale Kristova slova, která mají takovou moc, že navracejí život mrtvým, radost smutným, lásku opuštěným a sílu unaveným.
4. června 2008 v 17:36 | EDIE
On odpouští všechny tvé viny, on léčí všechny tvé neduhy. On vykupuje tvůj život ze záhuby, on tě věnčí láskou a slitováním. (Ž 103,2-4)
Bože, ty odpouštíš slabosti a hříchy, které prostupují moje srdce. Ty mě léčíš z mého strachu, pýchy, vzdoru, kluzkosti i netečnosti... Ty vykupuješ můj život z jisté smrti a odsouzení. Konec pro mě není koncem. Když volám, vysvobozuješ. Děkuji, Bože, že proměňuješ můj život.
4. května 2008 v 19:06 | EDIE
"Kdo v něho věří, nebude zklamán." Řím 10, 11
Mohlo by se zdát, že klíčem k dosažení všeho, co chceme, je silná víra. Bůh by mohl připomínat jakýsi automat, kam když vhodíme dostatek víry, vypadne to, co jsme si navolili. Zklamání vyloučeno.
Písmo ale mluví o víře v něho, tedy v jeho moudrost, dobrotu a lásku k nám. Nejde o spoléhání na svou víru, sílu svého přesvědčení, ale na Boha.
A co znamená, že nebudeme zklamáni? Určitě ne to, že se bude plnit jedno naše přání za druhým. To by Bůh udělal možná tehdy, když by nás chtěl vytrestat. Jsme zváni uvěřit mu, že mu na nás záleží a že nás chce vést k věcem mnohem lepším, než jsme si kdy představovali. Nebudeme zklamáni, protože Bůh garantuje ten nejlepší možný výsledek celého našeho života.
24. března 2008 v 17:03 | EDIE
Pastor George Thomas, který v malém městečku v Nové Anglii vedl svůj sbor, přišel jednou v jedno velikonoční nedělní ráno do kostela a nesl rezavou, zkřivenou starou ptačí klec, kterou položil vedle kazatelny. Více lidí v údivu nadzdvihlo obočí, když pastor začal mluvit. Říkal,jak se včera procházel po městě a uviděl naproti chlapce, který nesl tuto klec. Byli v ní tři malí ptáčci, třesoucí se chladem a strachem. Zastavil ho a zeptal se:
" Co to tam máš, synku? " " Jen pár starých ptáků, " odpověděl.
" Co chceš s nimi dělat? ", zeptal se pastor.
" Sebrat je domů a hrát si s nimi, " odpověděl.
" Budu je dráždit a vytrhávat jim peří, aby se porvali. Vsadím se, že se dobře pobavím. "
" Ale dřív nebo později jich budeš mít dost a přestane tě to bavit. Co uděláš potom? "
" Ale, mám i pár koček, " řekl malý chlapec. " Rádi si na nich pochutnají, dám ty ptáky jim."
Pastor na moment ztichl. " Kolik chceš za ty ptáky, synku? "
" Coo??!!! Na co by vám byli, pane? Jsou to jen obyčejní ptáci z pole. Ani nezpívají - a vůbec nejsou pěkní!
" Kolik? " Znovu se zeptá pastor. Chlapec si ho přeměří, jako by byl blázen a říká:" 10 dolarů! " Pastor sáhl do kapsy a vytáhl desetidolarovku. Dal ji chlapci do ruky a ten zmizel rychle jako blesk. Pastor zvedl klec a nesl ji na konec aleje, kde byl strom a malý trávník. Položil ji na zem, otevřel dvířka a klapáním na mřížku klece přesvědčil ptáčky, aby vyletěli. Pustil je na svobodu. To vysvětlilo přítomnost klece na kazatelně a potom pastor začal vyprávět tento příběh:
Jednoho dne mluvil Ježíš s ďáblem.
Satan se právě vrátil z Rajské zahrady a škodolibě se vychloubal:
" Tak, Pane, právě jsem nachytal plný svět lidí. Nastavil jsem past, starou návnadu, věděl jsem, že neodolají. Mám je všechny!
" Co s nimi budeš dělat? " zeptal se Ježíš.
Satan odpověděl: " Chaa, budu si s nimi hrát! Budu je učit jak se ženit a rozvádět, jak se mají nenávidět a škodit si, naučím je pít, kouřit a proklínat. Naučím je jak vynalézt pušky a bomby a navzájem se zabíjet. Už se těším na tu zábavu! "
" A co uděláš potom? " zeptal se Ježíš. "
" Zabiji je! " hrdě se vypnul Satan.
" Kolik za ně chceš? " zeptal se Ježíš.
" Snad bys ty lidi nechtěl?! Není v nich ani špetka dobra. Když si je vezmeš,budou tě jen nenávidět. Poplivají tě, budou Tě proklínat a zabijí tě! Určitě je nechceš! "
" Co za ně chceš?" zeptal se znovu.
Satan se podíval na Ježíše a zakřenil se: " Každou Tvou slzu a všechnu Tvou krev! "
Ježíš řekl: " Máš to mít! " a zaplatil.
Pastor zvedl klec, otevřel dveře a odešel od kazatelny.
5. února 2008 v 20:09 | EDIE
Tak tohle je video s moc pěknou scénkou. Je to docela silný a v každém případě to stojí za vidění:-).
Toto je překlad písničky, která je podkladem té scénky:
Všechno (Lifehouse - Everything)
Najdi mě tu
mluv se mnou
chci tě cítit
chci tě slyšet
Jsi světlo, které mě vede
na místo, kde znovu najdu mír.
Jsi síla, která mě udržuje na nohou
Jsi naděje, která mi pomáhá věřit
Jsi život mé duše
Jsi můj smysl
Jsi moje všechno.
A jak tu můžu s tebou stát
a nejít podle tebe?
Řekneš mi, jak může být něco
lepší než je tohle?
Tišíš bouřky
Dáváš mi klid
Držíš mě ve svých rukou
Nenecháš mě padnout
Jsi moje srdce
a bereš mi dech.
Vzala by sis mě?
Protože jsi všechno co chci
Jsi vše co potřebuji
Jsi mi vším
Vším
4. února 2008 v 21:05
Vaše znamení:
Všichni narození mezi 1.1. a 31.12. jsou narozeni z Boží milosti: "Milostí spasení jsme skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar," (Ef. 2,8n).
Vaše hvězda:
Vaší hvězdou je hvězda nad Betlémem. Ta spolehlivě vede tam, kde budete šťastni. "Lid, který chodí v temnotách, uvidí veliké světlo, nad těmi kdo sídlí v zemi širé smrti, zazáří světlo," (Iz. 9,1)
Láska:
Prožijete lásku, která vás nezradí, dá novou chuť vašemu životu, odvahu postavit se těžkostem a radost z přítomné chvíle. Poznáte, že láska není prázdné slovo. "Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá…" (1K 13,4).
Cestování:
Celý rok bude příznivý pro cesty za poznáním nových lidí a zemí. Nebojte se tedy vyjít ze zaběhlých kolejí. Každá vaše cesta je bezpečná, protože na vámi bude bdít všudypřítomný Otec. "Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky" (Ž121,8).
Zdraví:
Nebojte se, budete v dobré kondici, pokud se nebudete mít za důležité nebo na druhé straně pokud nebudete malomyslně vzdávat předem každý boj s nepřízní. Nezapomínejte na moudré rozdělení dne na práci a odpočinek. "Nadarmo časně vstáváte, dlouho vysedáváte a jíte chléb trápení, zatímco Bůh dopřává svému milému spánek "(Ž 127,2).
Peníze:
Pamatujte na jejich hodnotu: Dobrý sluha, špatný pán. A nezapomínejte, že sdílení bohatství přináší velikou radost. "Ukázal jsem vám, že máte pracovat, pomáhat slabým a mít na paměti slova Pána Ježíše, který řekl: Blaze tomu, kdo dává a ne tomu, kdo bere "(Sk 20,35).
Úspěch:
Dobře se dívejte, abyste nepřehlédli, že není všechno zlato, co se třpytí. Nepropadejte zoufalství pro dílčí neúspěch či selhání, ale věřte, že: "…..všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povolání podle jeho rozhodnutí" (Ř 8,28).
Budoucnost:
Žijte s důvěrou v moc Boží lásky, která převyšuje každé naše pomyšlení a očekávání. "Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo" (2K 9,8).
12. ledna 2008 v 16:29 | EDIE
Na popud jistého/é Mr. Oveso (totálně netuším, kdo to je....prosím podepisujte se ke svým komentářům tak, abych z toho poznala, kdo to psal...pokud půjde o někoho koho znám...díky) jsem se rozhodla napsat další článeček.
Už jste někdy přemýšleli nad tou úžasnou různorodostí s kterou nás Bůh stvořil?? Vezměme si třeba například naše ruce...ne, naše prsty....pořád ne....bříška našich prstů. Všimli jste si někdy, že každý má naprosto jiný vzor na bříškách. Díky tomu také policie může často odhalit nějakého zločince. Vidím v tom neuvěřitelnou Boží kreativnost.
Toto je otisk mého palce (už ani nevím jestli pravého nebo levého:-)). Myslím, že každý, kdo se zamyslí třeba i nad těmito nepatrnými detaily našeho těla, si nemůže myslet, že jsme dílem náhody.
17. prosince 2007 v 19:40 | EDIE
Jednou mi toto v angličtině přinesla maminka a já se dala do překládání...(s velkou maminčinou pomocí:-)). Donutilo mě to se v této uspěchané době znova zastavit a zamyslet se. Pohodlně se usaďte a přeji příjemné počteníčko!:-)
Milovaní,
jak dobře víte, moje narozeniny se blíží. Každý rok se oslavují a myslím, že letos se budou slavit znova. V této době mnoho lidí nakupuje dárky, v rádiu a televizi běží reklamy a celý svět, všichni lidé mluví o tom, že moje narozeniny jsou blíž a blíž.
Je hezké vědět, že alespoň jednou za rok, na mě někteří lidé myslí. Jak víte, moje narozeniny se začaly slavit již před mnoha lety. Z počátku se zdálo, že lidé rozumí a byli vděční za vše, co jsem jim dal, ale dnes se nezdá, že by někdo znal důvod, proč se slaví.
Vzpomínám, že minulý rok byla veliká oslava k mé poctě. Stůl při večeři byl plný výborného jídla, cukroví, ovoce, oříšků a čokolády. Výzdoba byla jedinečná a bylo tam mnoho, mnoho krásně zabalených dárků. Ale chcete něco vědět? Nikdo mě nepozval. Byl jsem čestný host, ale nikdo si nevzpoměl, aby mi poslal pozvánku. Ta párty byla pro mě, ale když ten den přišel, nechali mě venku, zavřeli mi dveře před nosem..... a já jsem chtěl být s nimi u stolu.
Po pravdě mě to ani nepřekvapilo, protože v posledních několika letech přede mnou všichni zavřeli dveře. I když jsem nebyl pozván, rozhodl jsem se na párty tajně vstoupit. Tak jsem vešel a stál jsem v rohu. Všichni popíjeli, někteří byli opilí, říkali vtipy a smáli se všemu. Měli se báječně. Vrchol všeho byl, když velký tlustý muž oblečený do červeného s bílými vousy vstoupil do pokoje a volal "Ho-Ho-Ho!" Zdálo se, že je opilý. Sedl si na gauč a všechny děti k němu běželi a křičeli: "Santa Claus, Santa Claus"... Jako kdyby ta oslava byla pro něj!
O půlnoci se všichni začali objímat, natahoval jsem své ruce a čekal na někoho, kdo mě přijde obejmout a … víte... nikdo mě neobjal. Najednou si všichni začali dávat dárky. Otevírali je jeden po druhém s velkým očekáváním. Když byly všechny otevřeny, díval jsem se, jestli tam není nějaký pro mě. Jak by ses cítil, když bys měl narozeniny, všichni by si dávali dárky a tobě žádný nedali? Pak jsem pochopil, že mě tam vlastně nechtějí a odešel jsem.
Každý rok je to horší. Lidé myslí jen na jídlo, pití, dárky, oslavy a nikdo si nevzpomene na mě. Tyto Vánoce bych byl rád, kdybys mi dovolil vstoupit do tvého života. Byl bych rád, kdybys poznal fakt, že před 2000 lety jsem přišel na tento svět darovat ti svůj život na kříži, abych tě zachránil. Dnes pouze chci, abys tomu uvěřil celým svým srdcem.
A ještě o něco bych se s tebou chtěl rozdělit. Protože mnozí mě napozvali, udělám si svou vlastní oslavu, tak velkolepou, že si to nikdo ani nedokáže představit. Právě dodělávám poslední přípravy. Dnes jsem poslal mnoho pozvánek a tady je pozvánka pro tebe. Chtěl bych vědět, jestli si mě přeješ navštívit a já ti budu rezervovat místo a napíšu tvé jméno zlatým písmem do velké návštěvní knihy. Jen ti, kteří budou na seznamu mohou na oslavu. Ten, kdo neodpoví na pozvání, zůstane venku.
Buď připraven, až bude vše připraveno, budeš součástí mé oslavy.
Brzy na shledanou.
I love you!
Ježíš
12. prosince 2007 v 17:24 | EDIE
"Pane, ty víš, že jsem slíbil, že zítra budu pomáhat s úklidem v kostele... ale je ten super fotbalový zápas... Tak já si teď hodím mincí a jestli mám jít opravdu pomáhat, ať padne orel!"
(padl orel)
"Ehm, dobře. Tak ať padne hlava!"
(padla hlava)
"OK, Pane, jestli mám vážně zahodit ty strašně drahé lístky na fotbal, ať teď u mě doma během dvou vteřin..."
(crrrrrr)
"... zazvoní telefon..."
"Dobře, Pane, jestli nemám na ten zápas jít a pomáhat v kostele, ať sem teď hned přijde ooobrovskej slon."
(za dveřmi je slyšet řev slona)
"...a co slon na kole!?"
(cililink...)
14. listopadu 2007 v 21:04
* Když ses dnes ráno probudil, se zalíbením jsem tě pozoroval. Čekal jsem, že na mě promluvíš a řekneš mi alespoň několik slov. Aby ses mě třeba zeptal na můj názor nebo abys mi poděkoval za něco hezkého, co se ti včera přihodilo.
* Ale připravoval ses do práce a byl jsi příliš zaujat vybíráním vhodného oblečení, pak snídaní, posloucháním nahrávky tvé oblíbené hudby... A pak už jsi musel běžet do práce.
* Čekal jsem ještě, když jsi vycházel z domu, a říkal jsem si, že se snad na chvíli, alespoň v duchu, zastavíš a řekneš mi třeba "ahoj".
* Ale tys měl hlavu plnou starostí! Proto jsem pro tebe rozzářil nebe, ozdobil je těmi nejkrásnějšími barvami a cestou jsem tě doprovázel sladkým zpěvem ptáků v naději, že se snad zaposloucháš, ale ani toho sis nevšiml.
* Pozoroval jsem tě s láskou a trpělivě jsem na tebe čekal celý den. Jelikož jsi měl tolik práce a tolik věcí, které bylo během dne třeba vyřídit, neměl jsem odvahu na tebe promluvit a čekal jsem dál.
* Když ses vrátil z práce domů, byl jsi unavený, a tak jsem ti dopřál dešť, aby voda odplavila zbytky napětí a starostí. Myslel jsem, že ti tím udělám radost a že se pak snáze na mne rozpomeneš, ale zatím... Naštval ses a s hněvem pronesl na můj účet slova, která tě teď možná samotného mrzí... A já jsem tolik toužil, abychom si aspoň na chvilku povídali, vždyť do večera zbývalo ještě tolik času...
* Když jsi zapnul televizi, věděl jsem, že se hned tak nedočkám, a proto jsem se obrnil trpělivostí. Ale ani později, u večeře, sis nevzpomněl. Byl jsi z celého dne utrmácený a toužil jsi po klidu, a tak jsem zvolna zhasil den a zapálil svíčku. Bylo to krásné, ale ty jako bys ani neviděl.
* Když ses ukládal ke spánku, byl jsi vyčerpaný. Popřál jsi rodině "dobrou noc" a okamžitě usnul. Celou noc jsem tě chránil od zlých snů a ve spánku tě provázel jemnou hudbou, ale tobě nedošlo, že jsem pořád s tebou a pro tebe.
* Jsem trpělivější, než si umíš představit. Chtěl bych tě naučit, abys i ty byl trpělivý k ostatním. MILUJI TĚ natolik, že čekám každý den, zda si snad se mnou nezačneš povídat.
* Zítra se znovu probudíš a Já tu opět budu pro tebe a budu trpělivě čekat, že odpovíš na mou lásku tím, že si na mě uděláš chvilku času. Přeji ti dobrou noc a krásný den!
s láskou tvůj Otec, Bůh
31. října 2007 v 19:02 | EDIE
Jednou jsem slyšela takovej zajímavej citátek: Můžeš přežít svůj život bez Ježíše, ale nepřežiješ bez Něj svou smrt.
Ano, právě Ježíš je ta jedinná cesta k životu.
One way Jesus, your the only one that I could live for...
23. října 2007 v 18:24 | EDIE
Tohle jsem si přečetla na jedněch stránkách a docela mě to zaujalo. Rozhodně to stojí za zamyšlení..... :
Kdybyste vzali stejné výmluvy, které lidé používají, když se jim nechce do církve a aplikovali je v jiných důležitých oblastech, uvědomili byste si, jak podivná může být naše logika. Například: Důvody, proč se nemýt..........
1. Nutili mě k tomu, když jsem byl malý.
2. Lidi, co vyrábějí mýdlo, jdou jen po penězích.
3. Myji se při zvláštních příležitostech, jako jsou vánoce nebo velikonoce.
4. Lidi, kteří se myjí, jsou pokrytci - myslí si, že jsou čistější, než ostatní.
5. Je tolik různých druhů mýdel, nedokážu se rozhodnout, které je nejlepší.
6. Dřív jsem se myl, ale začala to být nuda, tak jsem toho nechal.
7. Nikdo z mých přátel se nemyje.
8. V koupelně není v zimě dost teplo, a v létě dost chladno.
9. Začnu se mýt až budu starší a špinavější.
10. Nemám na to čas.
